Zpět na prohlídkuBod 8 z 10
Poděkování autorům
Provisional editorial image for the Streetours route; review before publication.
Bod 8 z 10Dokončeno 0 z 10
Den, kdy se žalář změnil v atrakci
Navigovat
49.1948, 16.5996
Po příchodu
Vraťte se k veřejnému vstupu do kasemat nebo na místo, odkud dobře vidíte, jak návštěvníci mizí do podzemí.
Podívejte se zblízka
Sledujte, jak snadno vzniká atmosféra z cihel, kleneb a šera. A pak si připomeňte: silná atmosféra ještě není historický důkaz.
Vězení se mění ve stroj na příběhy. Odteď Špilberk spravuje nejen historii, ale i vlastní mytologii.
Roku 1880 se kasematy poprvé otevřely veřejnosti. Na první pohled drobnost, ve skutečnosti další změna zaměstnání: bývalý vojenský a vězeňský prostor se stal turistickou atrakcí. A skoro okamžitě se stalo to, co se stává, když spojíte tmu, řetězy a návštěvníky. Kolem kasemat začaly růst romantické, děsivé a někdy vyloženě hororové příběhy. Samotné muzeum dnes upozorňuje, že řada z nich historickým faktům odporovala. Špilberk si zkrátka už v 19. století vybudoval vlastní hororovou značku. A ještě jeden háček: ani dnešní kasematy nejsou nedotčeným vězením zmrazeným v čase. Německá armáda je na konci druhé světové války výrazně upravila a rekonstrukce z let 1987 až 1992 se je snažila přiblížit podobě z konce 18. století. I „autentický žalář“ má vlastní dějiny rekonstrukcí.
Přístupnost této zastávky
Dovnitř chodit nemusíte. Pokud vám vadí tma, stísněné prostory nebo schody, zůstaňte venku a pracujte jen s architekturou vstupu.
Poznámky popisují známé podmínky této zastávky. Městské prostředí se může měnit, proto situaci posuďte i na místě.