Hangár, ve kterém se národ představil světu

Pavilon A tvořil gravitační centrum Výstavy soudobé kultury v roce 1928. Od května do září tehdy na výstaviště zavítalo zhruba 2,7 milionu lidí. Toto číslo vám pomůže pochopit celkové měřítko, ale statistiky teď dejte stranou a podívejte se na ty mohutné klenby. Tahle budova promlouvá hlasem, kterému je skromnost naprosto cizí. Mladá republika tu nevystavovala jen výrobky, technologie nebo umění. Vystavovala tu především sama sebe jako moderní, kultivovaný stát, který se nebojí velkolepých staveb. Pavilon fungoval jako architektura a argument v jednom: národ se mohl prezentovat prostřednictvím prostoru, konstrukce a pohybu davu. Byl to vlastně manifest, do kterého se dalo vejít. Při procházce zkuste vnímat ten rozdíl mezi pouhým vystavováním předmětů a sebevědomým utvářením obrazu celého státu. Budoucnost roku 1928 potřebovala průmysl, ale i publikum, zábavu a společenský život. Naše další zastávka proto spojuje kino, divadlo a kavárnu pod jednou střechou. Bylo to jako mít otevřených několik záložek v prohlížeči dávno předtím, než vůbec vznikly první obrazovky.