Recyklovaná paměť: Montjuïc a kamenné spolie

Když se z vyhlídkové terasy horního města podíváte na sever přes údolí, váš zrak spočine na vrchu Montjuïc, jehož název v překladu znamená Hora Židů. Přinejmenším od 11. století až do roku 1492 sloužil tento kopec za městskými hradbami jako výhradní hřbitov gironenské židovské komunity. Po vydání ediktu o vyhnání Židů bylo toto posvátné místo systematicky rozebráno. Těžké, bohatě tesané náhrobní kameny byly rozbity a druhotně využity jako běžný stavební materiál, odborně zvaný spolie. Po celá staletí tak ležely náhrobky se starobylými hebrejskými epitafy zazděné v kostelních zdech, soukromých schodištích a základech domů po celém městě. Během 19. a 20. století se badatelům podařilo desítky těchto roztroušených kamenů zachránit a přemístit do Muzea historie Židů. Pohled na Montjuïc tak symbolicky uzavírá naši cestu a propojuje dávnou paměť krajiny s druhotně využitým kamenem ve zdejších ulicích.